Žážitek z cesty do Muandy

Na cestu z Kinshasi do Muandy jsme si zakoupili místenky. Ani jsme se pořádně  neusadili, když si nás všiml conductor (=jakýsi šéf osádky) autobusu. Okamžitě nás posadil na pohodlnější sedadla. Když pak přišli lidé, kteří měli na tato sedadla místenku, nekompromisně je vyhodil (na ta původně naše). Asi po 3. zastávce jsem si vzpomněl, že naše příruční zavazadla zůstala nad původními místy a trošku mi zatrnulo. Pohledem jsem místo zkontroloval a s hrůzou zjistil, že chybí má modrá taška. Na výkřik: Où est mon bleu sac? (kde je moje modrá taška?) se zvedl celý autobus a hledal mou tašku. A hádejte co?....taška se vzápětí objevila a nic v ní nechybělo. Jen ji někdo posunul nad zadní sedadla .... Na mé poděkování celý autobus reagoval zářivými bělostnými úsměvy úlevy, že se bílému "masovi" nic neztratilo a nikdo ho neokradl ...